Hlavní faktory ovlivňující vývoj války na Ukrajině budou podle šestice analytiků oslovených Seznam Zprávami v první řadě politické a ekonomické. Zmiňují volby v Rusku i v USA, ochotu mobilizovat i zbrojařské kapacity.
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Co bude zásadní pro vývoj války na Ukrajině v roce 2024? Bude to nějaký konkrétní zbraňový systém? Politika a ekonomika? Personální faktor? Nebo taktika a strategie?
Na otázku Seznam Zprávám odpověděli tři čeští, dva ukrajinští a jeden britský analytik. V zásadních bodech se jejich odpovědi často shodovaly.
V podstatě všichni se domnívají, že zásadní bude pro vývoj války především dění v ukrajinské, ruské a světové politice především s ohledem na to, jak tento vývoj ovlivní schopnost jedné či druhé strany živit extrémně nákladnou válku.
Na obou stranách může být také zásadní personální faktor, tedy to, jak se Ukrajině bude dařit mobilizovat a jestli v Rusku dojde k další mobilizační vlně. Z důležitých zbraní analytici nejčastěji zmiňovali dělostřeleckou munici, čímž se opět dostáváme k politice a ekonomice – výhodu dostane ten, kdo jí bude mít víc, a to znamená, kdo jí víc vyrobí, koupí nebo získá od svých spojenců.
Částmi odpovědí, které se mezi sebou lišily, se pak jen rozšířila paleta faktorů, které v přemýšlení o budoucnosti války na Ukrajině mají zasloužené místo.
Faktor číslo 1: Západní podpora a ruský průmysl
„Myslím, že nejdůležitější bude politika. Čím déle se válka potáhne, tím bude větší pravděpodobnost, že její průběh ovlivní politické změny a překvapení. Tak je tomu ostatně u většiny válek. Momentálně na bojišti panuje taktický pat. Válka je sice nepředvídatelná a vždycky se může objevit nějaké překvapení, které přinese rozhodující změnu, ale teď se to zdá nepravděpodobné. I proto generál Zalužnyj v rozhovoru pro The Economist volal po rozhodujícím technologickém zlomu, který je potřeba k prolomení patové situace. Není nemožné, že to přijde, ale vzhledem k tomu, že obě strany se zdají být na úrovni vojenské technologie vyrovnané, nemůže na to spoléhat,“ vylíčil myšlenku, která se v různých podobách prolíná i odpověďmi ostatních expertů, Sean Monaghan, analytik z think-tanku Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) a bývalý bezpečnostní poradce britského ministerstva obrany.
„Dramatické změny jsou pravděpodobnější na politickém poli. Příští rok budou volby v Rusku, USA a možná i na Ukrajině. V Rusku mohou volby dát prostor protiválečným postojům, zatímco americké volby zůstávají v této věci nepředvídatelné. Podpora Ukrajiny se zdá být hlavní politickou otázkou, ale zatím to vypadá, že to je záležitost hlavně Kongresu, protože americká veřejnost podle průzkumů z valné většiny podporuje pokračování vojenské pomoci Ukrajině v současném měřítku,“ dodal.
O co v politice především půjde, nastínilo hned v úvodu svých odpovědí všech pět zbývajících analytiků.
„Ukrajinský státní rozpočet potřebuje přes 40 miliard dolarů finanční pomoci a velké vojenské materiální dodávky. Pokud tato pomoc nebude přítomná, nebo se výrazně sníží, Ukrajina může začít válku prohrávat, anebo bude donucena přistoupit na nevýhodnou mírovou dohodu s Ruskou federací,“ zahájil svou odpověď Ruslan Bortnik, ředitel Ukrajinského institutu politiky.
Stejně tak i Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií FSV UK uvedl jako nejdůležitější faktor „schopnost Západu pokračovat v dodávkách zbraňových systémů, munice, vojenského vybavení a ekonomické pomoci Ukrajině, kde nejdůležitějším aspektem jsou substantivní dodávky dělostřelecké munice“.
Pokud by se z jakéhokoliv důvodu výrazně snížila západní podpora Ukrajiny, ať už jde o granty, nebo půjčky, „pravděpodobně by to mělo vliv na schopnost Ukrajiny dále relativně úspěšně vést válku“ i podle Vojtěcha Bahenského, který kromě Institutu politologických studií FSV UK působí i v Asociaci pro mezinárodní otázky. Ten dodal, že nijak skvěle na tom není ani ruská ekonomika, ale na stav té ukrajinské se v debatě o válce podle něj bohužel často zapomíná.
Na prvním místě je politika, „protože jsou to politici, kteří rozhodují, co Ukrajině dají a nedají“, i podle bývalého ukrajinského námořního kapitána Andrije Ryženka.
Hlavním artiklem je munice. Nejen do artilerie
Nakonec i Jan Ludvík z IPS FSV UK upozornil na důležitost západní podpory hned zkraje odpovědi, zaměřil se nicméně rovnou na konkrétní klíčovou komoditu.
„Dělostřelectvo se v této válce ukázalo jako devastující zbraň, na niž obě strany spoléhají a která vyžaduje obrovské množství munice. Rusko, díky průmyslové mobilizaci, výrazně zvýšilo domácí produkci, a dokonce nakoupilo munici v Severní Koreji. Přestože se tomu někteří smějí, KLDR je supervelmocí ‚starých děl‘ a její munice je faktor, který by neměl být podceňován. Klíčové bude, zda Západ dokáže tuto výhodu Ruska kompenzovat a zda zvýší svou produkci munice,“ řekl.
Jak moc může Severní Korea pomoct Rusku?
Rusko-severokorejská spolupráce byla hlavním tématem rozhovoru Seznam Zpráv s analytikem Josephem Bermudezem z think-tanku Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS), který mimo jiné monitoruje dodávky severokorejských zbraní do Ruska ze satelitních snímků.
Munici zmínil jako zásadní faktor kromě Ludvíka a Smetany i Bahenský, který však dodal, že nad rámec dělostřeleckých granátů by se ke klíčové kategorii měly řadit i FPV drony (malé drony s kamerou – pozn. red.), které se kvůli vysokým ztrátám dají svým způsobem považovat rovněž za munici, a také protivzdušná munice na straně Ukrajiny a množství dronů, střel s plochou dráhou letu a balistických střel na straně Ruska.
„Pro Ukrajinu je zásadní mít zbraň, která dokáže neutralizovat ruské zbraně, co nám působí největší škody. A to jsou podle mě rakety a drony. Tady bychom kromě samotných systémů protivzdušné obrany potřebovali, aby se Západ víc soustředil na sankce a na to, aby Rusko nemohlo vyrábět rakety Kalibr a další. Ty nejdůležitější čipy do těchto technologií totiž pocházejí ze Západu,“ poukázal na důležitost boje o ukrajinské nebe i Ryženko s tím, že Ukrajina zároveň potřebuje nástroje k likvidaci ruských továren.
Tématu se dotkl i Bortnik. Pokud podle něj toto selže a Rusku se naopak podaří svou produkci munice, dronů a raket několikanásobně zvýšit, pak může ukrajinská armáda „začít prohrávat“.
Bude Rusko mobilizovat?
Za druhý nejdůležitější faktor analytici často označovali personální složku a úspěšnost snahy o doplňování a výcvik nových vojáků na obou stranách konfliktu.
„Možné rozhodnutí Kremlu provést další kolo mobilizace v Rusku po prezidentských volbách v březnu 2024 by v důsledku mohlo vést k obnovení ruského ofenzivního potenciálu a významně ohrozit ukrajinské snahy o osvobození okupovaných území,“ řekl Smetana.
Ludvík k tomu dodal, že dostupnost lidských zdrojů je v západní diskuzi často nezaslouženě opomíjeným tématem. „Ukrajinská mobilizace na počátku války a z ní vyplývající početní převaha byly klíčové pro zastavení ruského útoku. Naopak ruská mobilizace na podzim 2022 vysvětluje, proč se ukrajinská protiofenziva na podzim zadrhla a Rusko mohlo až do jara 2023 útočit a dobýt Bachmut. Zásadní otázkou zůstává, do jaké míry mohou obě strany dále mobilizovat, což je u Ruska hlavně otázka politické přijatelnosti další mobilizace a u Ukrajiny nejistota ohledně dosavadních lidských ztrát a fyzické možnosti další mobilizace,“ řekl analytik.
V podobném smyslu se vyjádřil i Bortnik. Bahenský k tomu dodal, že nejde jen o nahrazování ztrát, ale i o zajištění výcviku a odpočinku všem vojákům, což s sebou nese velkou organizační výzvu a možnost postrádat nové rekruty i již nasazené jednotky na frontě.
Volby, taktika a černé labutě
Nyní se dostáváme k faktorům, kterým analytici přisuzují menší důležitost než těm výše zmíněným. Dostavuje se tak logicky i větší pestrost napříč odpověďmi.
Například Bortnik i Bahenský zmínili vnitrostátní stabilitu na ukrajinské straně. „Bude prezident Zelenskyj schopný udržet si politickou popularitu, stabilitu a legitimitu? To je jedna z klíčových otázek,“ řekl ukrajinský analytik.
Bahenský, ač podotkl, že sám na politiku Ukrajiny není expertem, upozornil de facto na to samé. „Byť na Ukrajině došlo k mimořádnému politickému semknutí tváří tvář ruské invazi, některé signály z poslední doby, včetně známek konfliktu mezi Zelenským a Zalužným, jsou v tomhle směru určitým důvodem ke znepokojení. Dokud se ve válce daří a úspěch je na dosah, je udržování jednoty relativně jednodušší než po neúspěšné ofenzivě a s výhledem na dlouhou válku s nejistým výsledkem,“ zamyslel se a dodal, že válkou by samozřejmě mohl dramaticky zahýbat nějaký významný posun v ruské politice, kde nicméně žádné signály pro takovou změnu „bohužel nejsou vidět“.
Ludvík se zamyslel také nad možným dopadem v tuto chvíli nepředvídatelných taktických inovací. „Myslím, že Ukrajina má v tomto jistou výhodu. Ukrajinská armáda se dosud ukázala jako inovativnější. Ale současně je důležité, aby se neocitla v podobné situaci jako Německo během první světové války, které sice v roce 1918 přišlo s taktickou inovací, která mu umožnila frontu rozpohybovat, ale už bylo tak vyčerpané, že stejně proti materiálně silnějším protivníkům prohrálo,“ řekl.
Bortnik dále doplnil seznam potenciálně vlivných voleb čítající prezidentské volby v USA, Rusku a potenciálně i na Ukrajině a parlamentní volby ve Velké Británii a v Belgii. Bez ohledu na jejich výsledek pak podle něj bude důležitý i další vývoj geopolitického souboje mezi USA a Čínou.
Ukrajinský analytik nakonec dodal i zamyšlení nad potenciálním efektem „černých labutí“, tedy nepředvídatelných událostí. Těmi by podle něj mohl být například atentát na nějakého státníka, teroristický útok, nasazení zbraní hromadného ničení nebo člověkem způsobená katastrofa, například v Záporožské jaderné elektrárně.
Ryženko nakonec zmínil i několik konkrétních zbraní, které by v příštím roce měly Ukrajině významně pomoct. Mohly by jimi být stíhačky F-16, které Kyjevu mohou dát schopnost rozebrat ruskou nadvládu nad Černým mořem i vzdušnou podporu pozemním silám, a rakety ATACSM s dostřelem 300 kilometrů, které by mohly být nástrojem pro ničení letišť a dalších důležitých cílů na Krymu.